peníze.cz: Brigáda na dohodu: Pozor na odpracované hodiny, ať nepřijdete o tisíce; 14. 7. 2025

Většina brigádníků pracuje na dohodu – tedy uzavře se zaměstnavatelem buď dohodu o provedení práce (DPP) nebo dohodu o pracovní činnosti (DPČ). Ve smlouvě pak mají uvedenou výši odměny za vykonanou práci.

Jde o částku, která ještě podléhá zdanění a v určitých případech i pojistným odvodům. Proto je důležité ohlídat si výdělek do limitů, které obě dohody mají, aby se finální příjem zbytečně nesnížil. Jak na to?

Pokud pracujete na dohodu o provedení práce, hlídejte si měsíční příjem do výše 11 499 korun. Rozhodně se nevyplatí tuto částku překročit ani o pár korun. Přijdete totiž o dost peněz.

„V roce 2025 je rozhodná částka pro vznik účasti na nemocenském a důchodovém pojištění u DPP stanovena na 11 500 Kč měsíčně. Tato částka odpovídá 25 % průměrné mzdy. Zaměstnanci, jejichž hrubá měsíční odměna z DPP nepřesáhne 11 499 Kč, jsou od placení sociálního a zdravotního pojištění osvobozeni,“ vysvětluje daňová expertka Gabriela Ivanco ze společnosti Forvis Mazars.

Při dosažení nebo překročení částky 11 500 Kč tedy vzniká povinnost odvádět pojistné v sazbě 11,6 % z hrubé mzdy, přesněji 7,1 % na sociální pojištění a 4,5 % na zdravotní pojištění.

Proč je překročení limitu nevýhodné, si ukážeme na příkladech.

Student A má hrubou měsíční odměnu ve výši 11 400 Kč. Nepřekračuje tedy rozhodnou částku 11 500 korun, proto není účasten pojištění. Pokud u zaměstnavatele podepíše prohlášení poplatníka k dani z příjmů, tak se mu z odměny strhne zálohová daň z příjmu ve výši 15 procent, tedy 1710 korun. Protože ale zároveň může uplatnit základní slevu na poplatníka ve výši 2570 Kč měsíčně, tak se mu daň vlastně vynuluje. Čistá mzda tak odpovídá v tomto případě hrubé mzdě, takže student dostane na účet částku ve výši 11 400 Kč.

Jeho kolega, student B, je v práci aktivnější a vydělá si o dvě stovky více, tedy 11 600 Kč. Protože už ale překročil rozhodnou částku, vzniká mu účast na pojištění. I při podepsaném prohlášení poplatníka k dani a uplatnění slevy na poplatníka, čímž je opět daňová povinnost nulová, musí odvést pojistné na sociální pojištění ve výši 824 Kč (7,1 % z 11 600 Kč) a zdravotní pojištění 522 Kč (4,5 % z 11 600 Kč). Čistá mzda tohoto studenta tak bude činit jen 10 254 Kč. Tedy i když si vydělal o 200 korun víc, dostane o 1 146 korun méně než první student.

„Při práci u jednoho zaměstnavatele je optimální udržovat měsíční hrubou odměnu pod hranicí 11 500 Kč. Překročení této hranice vede k významné redukci čistého příjmu v důsledku odvodů na pojištění,“ potvrzuje daňová expertka.

DPČ je nevýhodná

U dohod o pracovní činnosti je rozhodná částka pro vznik účasti na nemocenském a důchodovém pojištění dokonce jen 4500 korun. Dosažením takového nebo vyššího příjmu už musí brigádník platit sociální i zdravotní pojištění.

„Pro studenty představuje DPČ z hlediska odvodů méně výhodnou alternativu, neboť účast na pojištění vzniká při podstatně nižším příjmu. DPČ je navíc limitována průměrnou týdenní pracovní dobou 20 hodin, zatímco DPP umožňuje odpracovat až 300 hodin ročně bez časového rozložení,“ vysvětluje Gabriela Ivanco.

U příkladů obou studentů pracujících na DPP se počítá s tím, že u zaměstnavatele podepsali prohlášení poplatníka k dani. Záleží na studentovi, zda ho podepíše, přičemž může být podepsáno pouze u jednoho zaměstnavatele v daném kalendářním měsíci. Podepsání prohlášení má výhodu v tom, že brigádník může hned využít slevu na poplatníka. Bez podepsání na ni nemá nárok. 

„Pokud student prohlášení k dani nepodepíše, bude mu do limitu 11 500 Kč sražena srážková daň ve výši 15 %, ale už nemůže využít slevu na poplatníka. V praktickém příkladu studenta A s výdělkem 11 400 Kč bez podepsaného prohlášení tak bude odvedena srážková daň 1 710 Kč a na účet mu přijde 9690 korun čistého místo 11 400 korun s podepsaným prohlášením,“ vysvětluje Ivanco.

I když ale prohlášení nepodepíše, o peníze nepřijde. Akorát na ně bude muset počkat do dalšího roku. V roce 2026 totiž může podat daňové přiznání a zaplacená daň mu bude s největší pravděpodobností vrácena. 

„Pokud student neměl u zaměstnavatele podepsané prohlášení k dani a byla mu odvedena 15% srážková daň z příjmu z DPP, může si tuto daň nechat vrátit prostřednictvím dobrovolného podání daňového přiznání. Sleva na poplatníka se v daňovém přiznání uplatňuje v plné výši bez ohledu na to, jestli student pracoval celý rok nebo jen několik měsíců. Tato možnost je obzvláště výhodná pro studenty s nízkými ročními příjmy do 205 600 korun, kteří mohu díky uplatnění slevy na poplatníka získat zpět celou sraženou srážkovou daň,“ doplňuje expertka. 

Víc brigád, víc hlídání

Jak to bude, když má někdo víc brigád? Podle aktuální právní úpravy se příjmy z dohod o provedení práce uzavřených u různých zaměstnavatelů pro účely pojištění nesčítají.

Rozhodná částka 11 500 Kč se posuzuje samostatně u každého zaměstnavatele. Student tak může uzavřít například dvě DPP: jednu s měsíční odměnou 10 000 Kč a druhou s odměnou 7000 Kč. A u žádné z nich nebude účasten pojištění, neboť u žádného zaměstnavatele nepřekročí rozhodnou částku.

Při souběhu více dohod musí mít brigádníci na paměti to, že prohlášení poplatníka k dani z příjmů můžou mít v daném kalendářním měsíci podepsáno pouze u jednoho zaměstnavatele. A to ideálně u toho, u kterého si vydělají nejvíc peněz. U ostatních zaměstnavatelů se uplatňuje srážková daň ve výši 15 %, kterou je možné vyrovnat prostřednictvím ročního zúčtování záloh nebo daňového přiznání.

„V případě více současných DPP je výhodné rozložit pracovní vytížení tak, aby u žádného zaměstnavatele nedošlo k překročení rozhodné částky. Tímto způsobem lze dosáhnout vyššího celkového čistého příjmu při zachování osvobození od pojistného,“ dodává Ivanco.

Publikováno na serveru peníze.cz dne 17. července 2025