iDNES.cz: Česko vs. Polsko. Kdo koho poráží ve mzdách, stavbě silnic či dostupnosti bytů; 19. 7. 2025

Už loni v létě oblétla média zpráva, že polské mzdy jsou vyšší než ty české. Není to přitom tak dávno, co parkoviště polských supermarketů obléhaly české vozy, jejichž majitelé se do země ve velkém vypravovali za levnými nákupy.

Náš přezíravý pohled na Polsko se mění. A je to dobře. Pocit konkurenčního prostředí nás může motivovat, abychom zase začali dohánět vyspělé ekonomiky.

David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny

Všímavým Čechům neuniklo ani to, že silnice hned za hranicemi vypadají spíš jako v Rakousku, když záplaty českých cest vystřídá novotou zářící polský asfalt.

Redakce iDNES.cz postavila obě země proti sobě v pomyslném fotbalovém zápase, v němž reprezentace obou států skórovaly v devíti ekonomických a byznysových kritériích. 

1 Mzdy

Průměrný Čech si podle statistického úřadu na začátku letošního roku vydělal necelých 47 tisíc hrubého měsíčně. Podle nejnovějších dat polských statistiků činila v květnu průměrná polská mzda 8 607 zlotých, což je v přepočtu na koruny aktuálním kurzem bez pár stovek 50 tisíc korun hrubého za měsíc. Pro úplnost je ale potřeba dodat, že údaj z Polska je pouze za soukromý sektor, zatímco tuzemští statistici soukromý a veřejný sektor už několik let nerozlišují.

Mzdy čistě v soukromém sektoru v obou zemích sleduje poradenská společnost Forvis Mazars. Podle jejích nejčerstvějších dat si Češi v průměru vydělají 1 849 eur, při přepočtu aktuálním kurzem je to přes 45 tisíc korun. Poláci si vydělají 1 988 eur, v přepočtu na koruny zhruba 49 tisíc.

Česko se ocitá v defenzivě a obraně moc nepomáhá ani tempo růstu mezd, v němž jsou Poláci v poslední době lepší. V květnu se oproti stejnému období minulého roku tamní mzdy zvedly o 8,4 procenta bez započtení inflace, české o 6,7 procenta. Naděje, že by české mzdy těm polským zvládly výrazněji utéct, se tak rozplývá. Zápas začíná polským gólem, skóre je 0:1.

2 Inflace

Obě země si během posledních let prošly dramatickou inflační vlnou. V únoru 2023 se v Polsku vyšplhala dokonce až na 18,4 procenta meziročně. V Česku byla podobně vysoká v září 2022. V Polsku inflace dosáhla dvou procent (na ně s inflací cílí Česká národní banka, ta polská je spokojená s inflací u 2,5 procenta) loni v březnu, Česko se dvojkou pochlubilo ve stejný čas jako Poláci. V obou zemích se ale od té doby začaly ceny opět zvyšovat, u Poláků ovšem výrazněji – meziroční inflace zde v červnu dosáhla 4,1 procenta. V Česku letos zůstává zatím bez výjimky pod trojkou. Češi díky tomu bez problémů srovnávají na 1:1.

3 Kupní síla

Češi zkouší s nově získaným sebevědomím na Poláky zaútočit znovu. V otázce kupní síly, tedy toho, co všechno si za své mzdy mohou dovolit, je ovšem čeká studená sprcha. Poláci sice čelí o něco horší inflaci, ale růst jejich mezd ji na rozdíl od těch českých dokázal předběhnout. „Výrazně vyšší reálný růst mezd v Polsku naznačuje podstatně silnější nárůst kupní síly polských domácností ve srovnání s českými. To se přímo promítá do zlepšené životní úrovně,“ všímá si analytik Michal Španěl.

Že jsou na tom s kupní silou svých mezd Češi hůř než Poláci potvrdila také analýza investiční společnosti XTB. Zatímco polské mzdy dokázaly v letech 2019 až 2023 předběhnout inflaci v průměru o patnáct procent, české mzdy závod prohrály o celou desetinu. Češi se nestačí ani pořádně rozkoukat a Poláci se vrací do vedení 1:2.

4 Růst ekonomiky

Loni podle statistiků vzrostla česká ekonomika celkově zhruba o procento, zatímco polská vykazovala po celý rok růst v okolí tří procent. Rychlejší je polská ekonomika dle odhadů i v letošním roce.

Polákům se daří růst rychleji dlouhodobě. „Polská ekonomika se ve srovnání se čtvrtým čtvrtletím roku 2019 nachází o více než 11 procentních bodů výše než ekonomika česká, vyjádřeno v růstu reálného HDP. To je dramatický rozdíl za relativně krátkou dobu,“ spočítal ekonom investiční skupiny DRFG Martin Slaný.

Podle ekonomů by se situace v Polsku mohla zlepšovat i nadále, protože vyhlídky polské ekonomiky jsou lepší než ve zbytku regionu. Svižný růst vysvětlují mimo jiné nižší provázaností polské ekonomiky se zahraničím. To ji činí odolnější vůči cenovým šokům, jakým byla například energetická krize. Krom toho se Polákům povedlo lépe utratit zdroje z Evropské unie, z čehož dnes země těží. Zatímco Češi evropské peníze rozptýlili do menších projektů, Poláci s nimi zaplatili energetickou, telekomunikační či dopravní infrastrukturu.

Češi opět nezvládají, Poláci přidávají další gól a v poločase odcházejí do šaten za stavu 1:3.

5 Výstavba silnic a dálnic

Druhá půle se rozbíhá srovnáním výstavby dopravní infrastruktury. Ani zde nemají Poláci s prolomením české obrany těžkou práci. „Polsko je ve výstavbě dopravní infrastruktury dlouhodobě výrazně napřed, je to patrné na první pohled. Rozsah dálnic, silnic i regionální infrastruktury je výsledkem systematického a strategického přístupu, který Česku dlouho chyběl,“ uvedl analytik investiční skupiny DRFG Vojtěch Měřínský.

V roce 2010 mělo Polsko asi 1 500 kilometrů dálnic, ke konci loňského roku už má země přes pět tisíc kilometrů dálnic a rychlostních silnic. Češi staví tempem asi dvacet kilometrů za rok, zatímco v Polsku dokážou stavět až patnáctinásobně rychleji, popsal už dříve pro iDNES.cz bývalý hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář, který v současnosti působí v České národní bance.

Polsko za rychlou výstavbu podle oslovených analytiků vděčí tomu, že dokázalo ve velkém využít evropské prostředky – zejména z Kohezního fondu a ERDF – a to na klíčové dopravní projekty. „Zatímco Česká republika často čelila zpožděním, přísnějším kontrolám a čerpání vázla na byrokratických překážkách, Polsko mělo připravené projekty a legislativní rámec, který umožňoval rychlejší přípravu i realizaci. Zásadní roli sehrála i polská legislativa týkající se vyvlastňování,“ dodal Měřínský s tím, že v České republice bývá stavba silnic a dálnic často ochromena zdlouhavým povolovacím řízením, sérií odvolání a absencí jasného vymezení benefitu infrastrukturních projektů v zákoně.

Vývoj zápasu vypadá nyní pro Čechy víc než bledě. Poláci si připisují další branku a odskakují už na 1:4.

6 Zadluženost země

Čechům se ovšem vzápětí daří odhalit slabé místo polského úspěchu. Jejich „pozoruhodný vzestup“, jak píše The Economist , je totiž mimo jiné tažen i drancováním státní kasy.

Dluh veřejných financí Polska v roce 2024 dosáhl 55,3 procenta hrubého domácího produktu, což je skoro o šest procentních bodů více než v roce 2023. Podle prognóz by měl letos dluh vzrůst na 57,8 procenta HDP.

To Češi jsou na tom díky konsolidačnímu balíčku, který cílil na snížení výdajů a zvýšení příjmů, o něco lépe. Míra zadlužení ke konci loňského roku vzrostla na 42 procent HDP proti 40,8 procenta HDP na konci roku 2023.

Přestože ani Češi své veřejné finance nezvládají zrovna na jedničku, jsou na tom jednoznačně lépe než severní soused. Bude zajímavé sledovat, kam se české veřejné finance vydají po podzimních volbách, v tuhle chvíli pomáhají vykřesat naději snížením na 2:4.

7 Podpora startupů

Startupů má Česko při přepočtu na obyvatele víc, stejně tak investic do nich plynoucích a pomáhají mu i aktivnější soukromí investoři, popsal situaci Vojta Roček, startupista, investor a partner fondu Presto Tech Horizons.

Bez šancí však není ani soupeř. „Polsko má výrazně větší domácí trh, což startupům může usnadnit počáteční růst z pohledu zákazníků i kapitálu, než se vydají do zahraničí. Na druhou stranu může tato zdánlivá výhoda zbrzdit globální ambice, které by skutečně úspěšný startup měl mít,“ dodal.

Řídící partnerka poradenské společnosti RSM Monika Marečková si všímá toho, že Poláci mají k začínajícím firmám vlídnější administrativní i daňové prostředí. Na druhou stranu Češi už podnikli konkrétní kroky, aby náskok soupeřů v tomto ohledu stáhli. Nedávno poslanci kývli na snadnější danění zaměstnaneckých akcií, které startupy využívají k lákání talentovaných zaměstnanců. „Tento přístup patří k oblíbeným variantám odměňování v začínajících firmách s potenciálem rychlého růstu a díky jednoduššímu zdanění tu bude dávat zase o něco větší smysl,“ říká Marečková.

Jako zásadní rozdíl ve prospěch Polska uvedl Roček odhodlání země startupy podporovat. „Zatímco v Polsku dělají vše pro to, aby se stali nejinovativnějším národem v regionu, u nás se o tom pořád spíš více mluví, než dělá,“ uzavírá.

Zápas je v této fázi hodně vyrovnaný, nakonec však Češi zvládnou dotlačit míč za čáru a stahují polský náskok už jen na jednogólový rozdíl – na tabuli svítí stav 3:4.

8 Dostupnost bydlení

Podle Deloitte Property Indexu potřebují Poláci na pořízení 70metrového průměrného bytu kolem osmi hrubých ročních průměrných mezd. Češi okolo třinácti, což je staví na čelo žebříčku v nedostupnosti bydlení.

Polsko přitom stejně jako Česko čelí rychlému zdražování nemovitostí a hypotéky jsou zde podobně drahé jako v Česku.

Hlavní důvod, proč Polsko ze srovnání dostupnosti bydlení vychází lépe, tak spočívá v samotné výstavbě, která je v Polsku masivnější a rychlejší. „Polsko představuje největší a nejdynamičtější trh realitních investic ve střední a východní Evropě,“ tvrdí Vojtěch Měřínský, analytik investiční společnosti DRFG.

Zatímco v Polsku trvá povolovací řízení staveb standardně 18 až 24 měsíců, v Česku není výjimkou ani pětileté čekání. „Díky digitalizaci, specializovaným zónám pro průmyslové areály a legislativě umožňující částečně obcházet místní územní plány je zde možné reagovat na poptávku výrazně flexibilněji než v Česku, a to napříč všemi segmenty realitního trhu. Počet dokončených bytů na tisíc obyvatel je v Polsku téměř dvojnásobný oproti Česku,“ dodal Měřínský.

Složitost povolovacích procesů v Česku vnímá také ředitele Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR) Ondřej Boháč. „Polsko v posledních letech skutečně zrychlilo výstavbu a začíná se to odrážet i v dostupnosti bydlení,“ dodal Boháč.

Češi se tady ani nepodívali na polovinu soupeře. Poláci se vracejí do sedla a vedou už 3:5.

9 Kapitálový trh

Na hlavním trhu pražské burzy si investoři mohou vybírat z pouhých jedenácti titulů. Ve Varšavě to jsou rovnou čtyři stovky titulů. Investory ovšem zajímá, kde mohou vydělat, a tady Praha jednoznačně vede.

„Pražský index PX s přehledem poráží polský WIG 20 na desetiletém, pětiletém i tříletém horizontu, a to i v přepočtu na koruny bez zahrnutí dividend. Včetně reinvestovaných dividend pak desetiletý korunový výnos indexu PX činí 269,5 procenta, zatímco výnos indexu WIG20 34,4 procenta. Průměrný roční výnos indexu PX pak dosahuje v tomto dlouhodobém horizontu 13,95 procenta, u polského protějšku to jsou jen tři procenta ročně,“ spočetl pro MF DNES analytik investiční společnosti XTB Tomáš Cverna.

Podle Jany Brodani, šéfky Asociace pro kapitálový trh, má polský kapitálový trh také nějaké výhody, které čerpá z podpory polské burzy a zapojení penzijních fondů. „To znamená jak větší počet emisí na burze, tak větší zapojení lokálních investorů prostřednictvím penzijních fondů. V Česku jsme tuto možnost zejména v devadesátých letech nevyužili. O to větší význam však v průběhu let nabyly individuální investice, zejména do investičních fondů. Proto není překvapením, že máme u nás do investičních fondů zainvestováno stejně, jako ve čtyřnásobně větším Polsku,“ dodala s tím, že nyní nejde jednoznačně říct, který trh je lepší. Zdůraznila ale, že pokud se Češi nebudou snažit svůj investiční potenciál rozvíjet, Poláci je předeženou.

V nastaveném čase tak česká ekonomická reprezentace střílí ještě jeden gól. Na víc než na zkorigování výsledku na těsných 4:5 to však už nestačí a po závěrečném hvizdu se raduje výběr Polska.

Byl to do poslední chvíle napínavý souboj, Poláci ale zkrátka předvedli lepší výkon. Pokud chtějí Češi polský tým v budoucích zápasech porazit, čeká je dost práce. Experti ale věří, že se Češi ze svých chyb v ekonomickém klání poučí a radí jim, aby se zbavili přebujelé byrokracie zejména v oblasti výstavby, podporu mladých inovativních firem si dali jako prioritu, a když už budou utrácet státní peníze na dluh, tak ať je směřují do oblastí, které za to opravdu stojí. „Náš přezíravý pohled na Polsko se mění. A je to dobře. Pocit konkurenčního prostředí nás může motivovat, abychom zase začali dohánět vyspělé ekonomiky,“ věří hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.

Publikováno na serveru iDNES.cz dne 19. července 2025