iDNES.cz: Bohatí zaplatí státu v roce 2027 nižší daň z příjmu než letos; 30. 9. 2026
V Česku se od roku 2021 u daně z příjmů fyzických osob uplatňují dvě sazby – 15 % a 23 %. Vyšší sazba se přitom neuplatňuje na celý základ daně, ale pouze na jeho část přesahující zákonem stanovenou hranici. Sazby daně z příjmu v Česku jsou stejné pro všechny zdanitelné příjmy, tedy ze zaměstnání, z podnikání, z kapitálového majetku, z nájmu nebo z ostatních zdanitelných příjmů.
V předcházejících letech byla v Česku 15% sazba daně z příjmu a 7% solidární daň pro vysoké příjmy, naproti tomu pro výpočet sociálního i zdravotního pojištění byla a je stanovena jenom jedna sazba. „Od roku 2024 podléhá 23% sazbě daně z příjmu roční daňový základ nad 36násobek průměrné mzdy, zatímco dříve byla hranice stanovena na jejím 48násobku,“ říká Gabriela Ivanco, daňová poradkyně společnosti Forvis Mazars.
Vyšší průměrná mzda zvyšuje druhé daňové pásmo
Rozhodná průměrná mzda pro stanovení druhého daňového pásma pro rok 2027 činí 51 663 Kč, což znamená, že za celý rok 2027 bude vyšší 23% sazbě daně z příjmu podléhat část základu daně přesahující 1 859 868 Kč. Za celý rok 2026 to je nad 1 762 812 Kč. Zvýšení druhého daňového pásma tak přináší daňovou úsporu lidem s vysokými zdanitelnými příjmy.
„Například při ročním základu daně ve výši 2 000 000 korun a uplatnění pouze základní slevy na poplatníka činí roční daň z příjmu za rok 2026 částku 288 136 korun, zatímco za rok 2027 bude při stejném základu daně činit 280 371 korun. Daňová úspora tak činí 7 765 korun,“ vypočítává Gabriela Ivanco.
Příklad
Za rok 2026 například u poplatníka s ročním zdanitelným příjmem 2 000 000 Kč (před uplatněním slevy na poplatníka) činí daň:
- do 1 762 812 Kč × 15 % = 264 422 Kč
- nad 1 762 812 Kč (tedy z částky 237 188 Kč) × 23 % = 54 553 Kč
Celkem za rok 2026: 318 975 Kč
Za rok 2027 při stejném příjmu bude daň (před uplatněním slevy na poplatníka) činit:
- do 1 859 868 Kč × 15 % = 278 980 Kč
- nad 1 859 868 Kč (tedy z částky 140 132 Kč) × 23 % = 32 230 Kč
Celkem za rok 2027: 311 210 Kč
Úspora na dani v roce 2027 oproti roku 2026 činí 7 765 Kč.
Jak je to u měsíční sazby daně z příjmu
Během roku zaměstnanci odvádí zálohovou daň z příjmu, přičemž limit pro odvod 23% daně z příjmu je na úrovni jedné dvanáctiny ročního limitu. Při výpočtu měsíční daně z příjmu ze zaměstnání tak podléhá vyšší 23% sazbě daně z příjmu v roce 2027 hrubá měsíční mzda nad 154 989 Kč.
„Výše základní slevy na poplatníka ani daňového zvýhodnění na děti se neodvíjí od výše mzdy zaměstnance, pro jejich uplatnění jsou rozhodující zákonné podmínky, nikoliv výše příjmu,“ dodává Gabriela Ivanco ze společnosti Forvis Mazars.
Vyšší daňové sazbě podléhají všechny příjmy
Sazby daně z příjmu v Česku jsou stejné pro všechny zdanitelné příjmy, tedy ze zaměstnání, z podnikání, z kapitálového majetku, z nájmu nebo z ostatních zdanitelných příjmů. Neplatí tedy, že vyšší daňová sazba platí pouze pro aktivní příjmy, jako to bylo v minulosti, kdy zdanění pasivních příjmů bylo velmi příznivé.
Pro všechny zdanitelné příjmy tedy platí, že rozhodná průměrná mzda pro stanovení druhého daňového pásma pro rok 2027 činí 51 663 Kč. Tož znamená, že za celý rok 2027 bude vyšší 23% sazbě daně z těchto příjmů podléhat rovněž část základu daně přesahující 1 859 868 Kč. Za celý rok 2026 to je nad 1 762 812 Kč.
Příklad
Například pronajímatel nemovitosti s ročním příjmem z nájmu 2 000 000 Kč (po odečtení výdajů) zaplatí za rok 2027 daň následovně:
- do 1 859 868 Kč × 15 % = 278 980 Kč
- nad 1 859 868 Kč (tedy z částky 140 132 Kč) × 23 % = 32 230 Kč
Celkem za rok 2027: 311 210 Kč
Kdo má vysoké příjmy z nájmu, musí i v roce 2027 počítat s 23% zdaněním z částky nad limit 1 859 868 Kč. Stejně tak se to týká i zdanění příjmu z podnikání, kapitálového majetku i ostatních zdanitelných příjmů.
Rodinné daňové plánování
Příjmy z nájmu majetku ve společném jmění manželů se zdaňují pouze u jednoho z manželů. Pokud má jeden z manželů vysoký základ daně, jehož část již podléhá 23% sazbě, zatímco základ daně druhého z manželů zůstává v 15% pásmu, může volba toho, který z manželů příjmy z nájmu zdaní, ovlivnit celkovou daňovou povinnost domácnosti.
„V takové situaci může být daňově výhodnější, aby příjmy z nájmu zdanil ten z manželů, jehož základ daně nepřesahuje hranici pro uplatnění 23% sazby. Vždy je však potřeba vycházet z celkové daňové situace obou manželů,“ doporučuje Gabriela Ivanco.
Publikováno na serveru iDNES.cz dne 30. září 2026