iDNES.cz: Jak to mají absolventi se zdravotním pojištěním? Přinášíme přehled všech variant; 1. 7. 2026

Zaměstnancům odvádí zdravotní pojištění z výplaty zaměstnavatel, zatímco OSVČ a osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP) si musí zdravotní pojištění platit každý měsíc samy. Pouze státní pojištěnci nemají s platbou zdravotního pojištění žádné starosti.

„Zdravotní pojištění je pro absolventy typickou administrativní pastí. Většina mladých lidí správně řeší školu, první práci nebo poslední volné léto, ale už méně sleduje, od kterého měsíce za ně stát přestává platit pojištění,“ upozorňuje Michal Španěl, analytik pracovního portálu JenPráce.cz.

1. Úspěšní maturanti pokračující na vysokou školu

Při navazujícím studiu na vysoké škole jsou úspěšní maturanti státními pojištěnci jak během prázdnin, tak následně po dobu studia na vysoké škole. Po zápisu na vysokou školu je vhodné ověřit, zda má zdravotní pojišťovna správně evidovaný status studenta. Pokud je potřeba, lze doložit potvrzení o studiu, elektronicky to zabere jen několik minut. Zdravotní pojišťovna musí mít k dispozici doklad o splnění podmínek pro zařazení do kategorie státních pojištěnců.

2. Úspěšní maturanti, kteří nepokračují ve studiu

Někteří úspěšní maturanti chtějí od září nastoupit do zaměstnání, ale v červenci a srpnu si naplánovali poslední „volné“ prázdniny. „I během posledních nepracovních prázdnin jsou ještě úspěšní maturanti, kteří nepokračují ve studiu, státními pojištěnci a nemusí si zdravotní pojištění sami platit jako OBZP,“ dodává daňová poradkyně Gabriela Ivanco ze společnosti Forvis Mazars.

3. Maturita v září a zdravotní pojištění

Státními pojištěnci jsou během července a srpna i neúspěšní maturanti, kteří maturitu opakují v září. Jejich status od září závisí na tom, zda ještě nastoupí na vysokou školu, nebo začnou pracovat či podnikat. „U maturantů, kteří dál nepokračují ve studiu, bývají ještě červenec a srpen relativně bezpečné, složitější to ale začíná být od září. Pokud absolvent nenastoupí do práce, nezačne podnikat a nepřihlásí se na úřad práce, musí si pojistné začít řešit sám,“ dodává Michal Španěl.

Jestliže absolventi nenajdou práci, řešením je evidence na úřadu práce, který pomůže s hledáním pracovního uplatnění. Stát v takovém případě hradí pojištění, je však nutné doložit potvrzení o ukončení studia.

4. Jak to mají vysokoškoláci?

Student vysoké školy zůstává státním pojištěncem ještě po celý kalendářní měsíc, ve kterém studium ukončil, a za splnění zákonných podmínek také po následující kalendářní měsíc, pokud v tomto měsíci není vykonávána činnost zakládající účast na pojištění.

„Během studia se zdravotní pojištění vypočítává ze skutečné hrubé mzdy a nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ, což je výhodné při brigádách na pracovní dohody nebo při zkráceném úvazku s nízkou mzdou,“ dodává Gabriela Ivanco.

„Kdo si prodlužuje běžné studium na vysoké škole nad 26 let a přitom nepracuje nebo nepodniká, ten si následně musí sám platit zdravotní pojištění jako osoba bez zdanitelných příjmů. V letošním roce jde o částku 3 024 korun měsíčně,“ doplňuje Gabriela Ivanco.

5. Kdy se z absolventa stává OBZP

Kdo si prodlužuje běžné studium na vysoké škole nad 26 let a přitom nepracuje nebo nepodniká, ten si následně musí sám platit zdravotní pojištění jako osoba bez zdanitelných příjmů. Letos tedy částku 3 024 korun měsíčně.

6. První zaměstnání a zdravotní pojištění

V okamžiku, kdy absolvent nastoupí do pracovního poměru, se jeho role mění: již není státním pojištěncem a zdravotní pojištění za něj odvádí zaměstnavatel. Na zdravotním pojištění odvádějí zaměstnanci 4,5 % ze své hrubé mzdy a dalších 9 % za ně platí zaměstnavatel.

Sazba zdravotního pojištění je pro všechny zaměstnance stejná a absolventi nemají nárok na žádnou zvláštní úlevu při jeho výpočtu. „Při nástupu do zaměstnání musí absolventi vždy oznámit mzdové účetní svoji zdravotní pojišťovnu a následně také každou případnou změnu zdravotní pojišťovny,“ upozorňuje Gabriela Ivanco.

Závěrečné doporučení pro absolventy

„Doporučil bych absolventům jednoduché pravidlo: po konci školy si ověřit status u zdravotní pojišťovny, při nástupu do práce nahlásit správné údaje zaměstnavateli a při delší pauze bez práce řešit situaci včas, ne zpětně,“ říká Michal Španěl.

Zaměstnavatelé by na to také neměli zapomínat a mít promyšlený onboardingový plán. Tedy proces začleňování nového zaměstnance do firmy, který začíná podpisem smlouvy a trvá často i několik měsíců.

„Pro mnoho absolventů je první práce zároveň prvním reálným kontaktem s odvody, mzdovou účtárnou a pravidly sociálního systému. Kvalitní onboarding proto nemá být jen o předání notebooku a hesla do firemního e-mailu, ale i o vysvětlení základních povinností. Jedna neohlídaná pauza může znamenat dluh u zdravotní pojišťovny – a to je poměrně nepříjemný způsob, jak začít dospělý pracovní život,“ uzavírá Michal Španěl.

Publikováno na serveru iDNES.cz dne 1. července 2026