Převodní ceny – princip tržního odstupu v kontextu vlivu mateřské společnosti
PřehledyNewsletteryNewslettery z daňové oblastiForvis Mazars Tax View - Archiv
Převodní ceny – princip tržního odstupu
V rámci přiznání k dani z příjmů právnických osob řada z Vás poskytla či v blízké době poskytne správci daně základní informace o uskutečněných vnitroskupinových transakcích, které spolu s finančními výkazy a zprávou o vztazích patří ke klíčovým informacím využívaným správcem daně při výběru poplatníků, u nichž zahájí daňovou kontrolu převodních cen.
Rádi bychom proto v této souvislosti připomněli prozatím nejnovější rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) v oblasti převodních cen.
Toto rozhodnutí se týká ztráty dosažené českou společností působící v rámci skupiny v důsledku vlivu její mateřské společnosti. Klíčová je přitom skutečnost, že tento vliv správce daně identifikoval ve vztahu k transakcím uskutečněným s nezávislými společnostmi, nikoliv pouze ve vztahu k uskutečněným vnitroskupinovým transakcím.
Správce daně v rámci daňové kontroly dovodil existenci služby mezi českou společností a její mateřskou společností, jejíž podstatou byl nákup a prodej zboží za ceny, které neumožňovaly české společnosti dosahovat obvyklé výše ziskovosti běžně dosahované nezávislými podniky (výkon příkazu vedoucího k nerentabilitě podnikatelské činnosti české společnosti). Klíčová pro tento závěr přitom byla následující zjištění správce daně:
- Nákupní ceny zboží od nezávislého dodavatele byly stanoveny mateřskou společností.
- Prodej tohoto zboží nezávislému odběrateli realizovala česká společnost za ceny stanovené po konzultaci s mateřskou společností.
- Mateřská společnost podporovala českou společnost vnitroskupinovými půjčkami, bez nichž by nebyla česká společnost schopna vykonávat svoji podnikatelskou činnost.
Jelikož nebyla česká společnost ze strany mateřské společnosti za realizaci této činnosti kompenzována, došlo podle správce daně k porušení principu tržního odstupu a realizaci zisku (resp. ztráty) neodpovídajícího ziskům srovnatelných nezávislých společností.
Závěry správce daně byly následně potvrzeny jak Krajským soudem, tak NSS, a to včetně souvisejícího zrušení daňové ztráty a stanovení výše dodatečně doměřené daně.
Na základě výše uvedeného, je tedy klíčové si uvědomit, že i transakce s nespojenými osobami mohou být považovány za řízenou transakci a podléhat ustanovení § 23 odst. 7 zákona o daních z příjmů, pokud jsou jejich podmínky určovány / ovlivňovány mateřskou společností či jinou společností skupiny. Soulad podmínek takových transakcí s principem tržního odstupu pak může být správcem daně v rámci daňové kontroly podrobně zkoumán.
Autoři:
Kateřina Veselá, Senior konzultantka daňového oddělení
Ivo Žilka, Manažer daňového oddělení
Chcete se dozvědět víc?