Příprava nefinančního (ESG) reportu

Zpracovat ESG report, tak aby byl v souladu s veškerými požadavky směrnice a obsahoval povinné náležitosti, není lehkým úkolem. Oproti předchozím rokům, kdy firmy vydávaly zprávy o udržitelnosti s rozdílnou strukturou i obsahem, nyní je na základě regulace dáno, co všechno ESG report musí obsáhnout. Jednotlivé náležitosti jsou níže popsány.

Analýza dvojí významnosti

Výchozím bodem ESG reportingu na základě ESRS standardů je zpracování tzv. analýzy dvojí významnosti (double materiality assessment, dále také DMA). Jedná se o proces směřující k jasné identifikaci témat, která jsou pro vykazující subjekt významná, tedy materiální, a konkrétním datům a informacím, které bude muset firma v podnikové zprávě o udržitelnosti (tj. Výroční zprávě) obsáhnout.

Významnost (materialita) je posuzována ze dvou úhlů pohledu, což je pro reportující subjekty novinkou. Podnik posuzuje dopady své podnikatelské činnosti a dodavatelsko-odběratelského řetězce na lidi, okolní komunity a životní prostředí - tzv. impact materiality. Vedle toho stojí tzv. financial materiality, tedy finanční významnost. V rámci tohoto kroku podnik uvažuje, jak se udržitelné faktory promítají do jeho finanční stability. Pokud negativně, pak hovoříme o rizicích či pozitivně, kdy se jedná o příležitosti.

Vaší pozornosti by neměl uniknout praktický průvodce materialitou (EFRAG IG 1 Materiality Assessment), který publikovala evropská účetní skupina EFRAG na konci května letošního roku, a jenž detailně popisuje koncept dvojí materiality, její specifika a zodpovídá nejčastější dotazy reportujících subjektů.

Součástí je i mapování hodnotového řetězce a stakeholder engagement, neboli zapojení a spolupráce zainteresovaných subjektů společnosti, neboli stakeholderů.

Více o procesu dvojí významnosti se dočtete v ESG Newsletter 10/2024 – ESG Legislativa: Posouzení dvojí významnosti.

GAP analýza ESRS standardů

Po zpracování dvojí významnosti firma již ví, jaké jsou její významné dopady, rizika a příležitosti, a tedy i jaká témata a podtémata ESRS standardů jsou pro její reporting relevantní. V této fázi porovnává požadavky jednotlivých indikátorů a požadavků na zveřejnění se svým dosavadním reportingem s cílem ověřit, zda je společnost schopna tyto požadavky ve struktuře definované standardy naplnit, anebo bude ve svém reportingu muset provést změny. Nepochybně najde i taková data, která v dosavadním reportingu dosud zahrnuta nebyla a bude třeba jejich monitoring nastavit vůbec poprvé.

Na konci GAP analýzy firma získává přehled o tom, jaké je procento již splněných požadavků a co bude potřeba dopracovat. Je potřeba brát v potaz, že firma neporovnává pouze kvantitativní ukazatele, ale i ty textové, kvalitativní, kterých je ve znění ESRS standardů znatelně více. Firma by rovněž měla brát v patrnost standard ESRS 2, jehož obsah je celý povinný, a témata, která jsou specifická pouze pro firmu samotnou nebo odvětví, v němž působí.

Sběr dat

V dnešní době existuje na trhu celá řada řešení pro ESG reporting a o to těžší může být si správně vybrat. Pokud se pro takové řešení rozhodnete, automatizace sběru dat a časová úspora může být velkou výhodou, vedle toho však stojí běžně značná finanční náročnost, která je s pořízením většinou spojena. Zpravidla se totiž nejedná o jednorázový nákup ale udržování licence na každoroční bázi. Dále je nutné si ohlídat, že nástroj skutečně reflektuje všechny aktuální požadavky legislativy, je schopen pružně reagovat na ty nové a časně je implementovat do svého prostředí.

Vedle toho interní řešení v podobě sledování a monitoringu dat v běžně dostupných kancelářských nástrojích je také možností, nicméně je s tím spojeno více úskalí než konkrétních výhod. Rizikem v takovém případě může být chybovost při manuálním zpracování, omezené možnosti aktualizace dat v reálném čase či spolupráce na datech v týmu. K využití těchto nástrojů lákají zdánlivě nízké náklady, které se ale mohou změnit v momentě, kdy vybrané řešení selže a bude potřeba najít řešení spolehlivější.

Report EU Taxonomie

Nařízení EU 2020/852(1) vstoupilo v platnost v červenci roku 2020 a je součástí povinností vyplývajících pro subjekty, které povinně připravují ESG report podle směrnice CSRD. Okruh dotčených subjektů jde tedy ruku v ruce s rozsahem stanoveným pro CSRD.

Pro lepší pochopení si lze EU Taxonomii představit jako klasifikační systém, pomocí něhož můžeme identifikovat udržitelné činnosti podniku a tedy jednoznačně odlišit ty udržitelné od těch neudržitelných. Nařízení má za cíl nasměrovat soukromé investice do činností, které jsou nezbytné k dosažení klimatické neutrality a pozitivního dopadu na životní prostředí nejen v Evropské unii. Ambicí je jednoznačně i zamezení greenwashingu, a to právě díky jasné definici udržitelnosti.

V současné době existuje pouze taxonomie pro oblast životního prostředí, v budoucnu je však plánováno přijetí i sociální a Governance Taxonomie.

Aby se aktivita podniku mohla stát udržitelnou, a tedy v souladu s EU Taxonomií, musí současně naplnit čtyři základní podmínky:

  1. Významně přispívá k jednomu ze šesti environmentálních cílů
  2. Nezpůsobuje podstatnou újmu žádnému z ostatních pěti cílů (princip „do no significant harm“, DNSH)
  3. Splňuje technická screeningová kritéria
  4. Splňuje minimální sociální záruky (minimum safeguards)

Environmentální cíle definované EU Taxonomií

Finálním výstupem EU Taxonomie je % podíl aktivit v souladu s taxonomií a vykázání KPIs:

  • KPI obratu z udržitelných aktivit
  • KPI CapEx udržitelných aktivit
  • KPI OpEx z udržitelných aktivit

Momentálně jsou v EU Taxonomii zahrnuta následující odvětví:

  1. Lesnictví
  2. Činnosti v oblasti ochrany a obnovy životního prostředí
  3. Zpracovatelský průmysl
  4. Energetika
  5. Zásobování vodou, kanalizace, nakládání s odpady a sanace
  6. Doprava
  7. Stavebnictví a činnosti v oblasti nemovitostí
  8. Informační a komunikační činnosti
  9. Odborné, vědecké a technické činnosti
  10. Peněžnictví a pojišťovnictví
  11. Vzdělávání
  12. Zdravotní a sociální péče
  13. Tvůrčí, umělecké a zábavní činnosti
  14. Řízení rizik v případě katastrof
  15. Služby
  16. Ubytovací činnosti

Detailnější informace o nařízení o evropské taxonomii, jeho náležitostech a požadavcích na zveřejnění naleznete v podrobném dokumentu Průvodce EU Taxonomií.

Příprava Zprávy o udržitelnosti

Finálním výstupem celého výše popsaného procesu je vyhotovení Zprávy o udržitelnosti ve struktuře a rozsahu stanoveném platnou legislativou. Zpráva o udržitelnosti je samostatným oddílem Výroční zprávy a spolu s Výroční zprávou podléhá auditu.

Audit reportu

Auditoři budou kromě finančních ukazatelů nově ověřovat i Zprávu o udržitelnosti. Předpokládá se, že do roku 2028 pouze v rozsahu ověření s omezenou jistotou (limited assurance) a po zmíněném roce nebo později je očekáván přestup na ověření s přiměřenou jistotou (reasonable assurance). Auditoři se budou vyjadřovat ke čtyřem částem reportu:

  • Soulad zveřejněných informací s vykazovacími standardy (ESRS)
  • Postup při určování informací vykazovaných dle ESRS standardů („dvojí významnost“)
  • Dodržení požadavku na značkování informací (xbrl tagování) – prozatím odloženo
  • Soulad s požadavky nařízení o EU Taxonomii

---

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (nařízení o taxonomii)

Autorky:

Zuzana Rozsívalová, ESG Manažerka, Forvis Mazars v České Republice

Tereza Sedlmajerová, ESG Senior Konzultantka, Forvis Mazars v České Republice

Chcete se dozvědět víc?