iDNES.cz: KOMENTÁŘ: Rovné odměňování mužů a žen není luxus, ale ekonomická nutnost; 3. 9. 2025

Ve 21. století by mělo být rovné odměňování mužů a žen samozřejmostí. Statistiky ale bohužel ukazují, že tomu tak stále není. Česká republika má třetí nejvyšší gender pay gap v Evropské unii – činí 18 procent. Zatímco průměr Evropské unie (a například situace ve Francii) je okolo 12 procent. Navíc jsme na tom nejhůře ze všech zemí visegrádské čtyřky.

„Inspirace z Francie může českému podnikatelskému prostředí výrazně prospět.“

Zvláště zarážející je situace na vyšších manažerských pozicích, kde ženy berou v průměru o 22 procent méně než muži. Ještě větší rozdíl panuje mezi rodiči – příjmy matek jsou v průměru o 30 procent nižší než příjmy otců. Reálně u nás přitom žije více vysokoškolsky vzdělaných žen než mužů (rozdíl činí šest procentních bodů). U této vzdělané skupiny přesto rozdíl v odměňování dosahuje až 25 procent.

Michal Macko

• Vystudoval Univerzitu obrany, Masarykovu univerzitu a také Université de Rennes.
• Ve Francouzsko-české obchodní komoře pracuje přes dvacet let. Začínal jako stážista, později se věnoval business developmentu, následně se stal zástupcem ředitele a ředitelem.
• Je rovněž členem představenstva společnosti La French Tech Prague, která se věnuje podpoře francouzských startupů.

Zkušenosti firem, jako jsou Danone neboForvis Mazars,ukazují, že gender pay gap zásadním způsobem ovlivňuje životní úroveň žen a celou jejich kariéru. A v mnohých případech také důchod. Společnost Danone ve své firemní praxi pracuje s údaji americké neziskové agentury National Bureau of Economic Research, podle které ženám po narození prvního dítěte výrazně klesají příjmy. A ani po dvaceti letech se často nevrátí na původní úroveň.

To má nejen okamžitý dopad na životní úroveň celé domácnosti, ale i dlouhodobé důsledky ve stáří, například výrazně nižší důchody. Což potvrzuje i Akční plán vlády ČR: Ženy tvoří až 60 procent všech příjemců starobního důchodu, ale jejich důchody jsou v průměru o více než 3 000 korun měsíčně nižší než důchody mužů.

Neplacená práce je stále doménou žen

Ženy navíc stále nesou neúměrnou zátěž neplacené práce – pečují o děti, domácnost i starší příbuzné. Tento takzvaný „skleněný strop“ zásadně omezuje jejich možnosti kariérního růstu. Podle Forvis Mazars jde o jeden z klíčových důvodů, proč mají ženy pomalejší kariérní postup a nižší výdělky a proč se mnohým z nich nedaří po rodičovské dovolené vrátit na původní pracovní pozici nebo platovou úroveň.

Situaci ztěžuje i nedostupnost služeb péče o děti. V roce 2022 chybělo v Česku podle vládního Akčního plánu ČR přibližně devět tisíc míst v předškolních zařízeních. Pro mnoho rodičů to znamená vynucenou delší absenci na trhu práce, čímž se rozdíly mezi příjmy matek a otců ještě více prohlubují.

Francouzská legislativa je výrazně přísnější

Inspiraci, jak s tímto problémem naložit, můžeme hledat ve Francii – a u francouzských firem působících v Česku. Francouzská legislativa má k rovnému odměňování výrazně přísnější a systematičtější přístup. Ze zákona musejí všechny firmy nad 50 zaměstnanců každoročně reportovat rozdíly v odměňování. Pokud nesplní zákonné požadavky, čelí reálným sankcím ve výši až jednoho procenta obratu.

Gender pay gap neškodí jen ženám, ale brzdí celou ekonomiku. Francouzsko-česká obchodní komora na toto téma ostatně před časem uspořádala konferenci, kde vystoupili právě zástupci francouzských firem, jako jsou Danone, Forvis Mazars či Synergie. Právě podle dat personálně-poradenské agentury Synergie by odstranění rozdílů v odměňování do roku 2030 přineslo Česku až 20 miliard eur navíc k HDP. Což představuje nárůst o 7,8 procenta oproti současnému trendu a je to více než většina současných vládních investičních pobídek.

Změnu by mohly přinést novela zákoníku práce i evropská směrnice

Pozitivní změnu by mohla přinést také novela zákoníku práce, která od června letošního roku zakazuje zaměstnavatelům, aby bránili zaměstnancům ve sdílení informací o výši mzdy. Tento posun k větší transparentnosti by mohl pomoci odhalit skryté nerovnosti a vyvinout tlak na změny interních systémů.

Od roku 2026 navíc začne platit Evropská směrnice o transparentním odměňování, která zavede povinný reporting rozdílů v odměňování mužů a žen ve všech firmách s více než 150 zaměstnanci.

Věřím, že inspirace z Francie může českému podnikatelskému prostředí výrazně prospět a že rovné odměňování představuje nejen základní lidské právo, ale také klíčový předpoklad udržitelného, inovativního a konkurenceschopného byznysu.

Publikováno na serveru iDNES.cz dne 3. září 2025