Lidovky.cz: Osvobozené příjmy nejsou bez povinností. Co musíte nahlásit a vyhnout se pokutě; 22. 4. 2026
Oznamovací povinnost se nevztahuje na osvobozené příjmy, které jsou zjistitelné z veřejných rejstříků nebo evidencí, k nimž má správce daně přístup. „Typickým příkladem jsou údaje dostupné z katastru nemovitostí,“ uvádí Gabriela Ivanco, daňová poradkyně společnosti Forvis Mazars.
Které příjmy nemusí poplatník sdělovat
Oznamovací povinnost se nevztahuje na osvobozený příjem z prodeje rodinného domu a souvisejícího pozemku, nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, a souvisejícího pozemku zapisované do katastru nemovitostí České republiky nebo na příjem z prodeje nemovitých věcí zapisovaných do katastru nemovitostí České republiky. Zdroj: Finanční správa
Jaké příjmy je nutné ohlásit:
- Dary a dědictví (včetně darů od rodinných příslušníků)
- Směna nemovitosti
- Prodej družstevního podílu
- Prodej akcií a dalších cenných papírů
- Další osvobozené příjmy nad 5 000 000 Kč
„Povinnost oznámení se týká fyzických osob, které obdržely osvobozené příjmy nad pět milionů korun, s výjimkou příjmů z prodeje nemovitosti zapsaných v katastru,“ upozorňuje Jan Bonaventura, daňový poradce společnosti BREDFORD Consulting. Limit se přitom posuzuje u každého příjmu zvlášť.
Pokud částku vyšší než pět milionů korun obdržíte ve splátkách, které jednotlivě nepřekročí tuto hranici, oznamovací povinnost nevzniká. „Pozor ale na umělé dělení plateb – daňové úřady mohou takové jednání vyhodnotit jako zneužití práva,“ upozorňuje Bonaventura.
Podle daňových odborníků lidé často chybují například u prodeje družstevního bytu, který se za nemovitost nepovažuje, nebo u darů a dědictví, u kterých se domnívají, že po zrušení daně darovací a dědické se na ně tyto povinnosti nevztahují.
Sankce jsou razantní
„Nesplnění oznamovací povinnosti je sankcionováno poměrně přísně. Zákon stanoví pokutu ve výši 0,1 % z neoznámené částky, pokud je povinnost splněna dodatečně bez výzvy správce daně, 10 %, pokud k oznámení dojde až na základě výzvy, a 15 %, pokud povinnost splněna není vůbec,“ upřesňuje Gabriela Ivanco.
Otázka, za jakých okolností lze takovou pokutu prominout, je dlouhodobě předmětem soudních sporů. Aktuální judikatura Nejvyššího správního soudu přitom potvrzuje velmi restriktivní přístup.
Aktuální judikatura Nejvyššího správního soudu
Nejvyšší správní soud se v rozsudku ze dne 16. října 2025 zabýval případem, v němž manželka nabyla bezúplatně v roce 2016 od svého manžela podílové listy v celkové hodnotě přibližně 16 milionů korun. Převod proběhl v rámci rodiny a tento příjem byl z hlediska daně z příjmů osvobozen, avšak nebyl oznámen správci daně. Po následné výzvě správce daně byla uložena pokuta ve výši 10 % z neoznámené částky.
Poplatnice se domáhala prominutí pokuty s odkazem na § 38w odst. 6 zákona o daních z příjmů. Argumentovala zejména tím, že o existenci oznamovací povinnosti nevěděla a že uložená sankce je vzhledem k jejím osobním a majetkovým poměrům nepřiměřeně přísná. Správce daně ani správní soudy však těmto námitkám nevyhověly a Nejvyšší správní soud jejich postup potvrdil. Samotná neznalost oznamovací povinnosti totiž nemůže být považována za ospravedlnitelný důvod pro prominutí pokuty.
Argument „nevěděl jsem“ proto nemohl obstát a prominutí pokuty zůstává výjimečným nástrojem vyhrazeným pro skutečně mimořádné situace. „Nestačí obecně tvrdit, že pokuta je vysoká nebo že má poplatník nízké pravidelné příjmy. Je nutné konkrétně tvrdit a doložit, v čem spočívá mimořádnost daného případu a proč by uložení pokuty představovalo nepřiměřený zásah do majetkové sféry,“ dodává Gabriela Ivanco s tím, že důkazní břemeno v tomto řízení leží primárně na daňovém subjektu.
Jak a do kdy podat oznámení
Oznámení nemá předepsaný tiskopis. Ministerstvo financí vydalo jako možný vzor nepovinný tiskopis „Oznámení o osvobozených příjmech podle § 38v ZDP“, který je zveřejněn na webových stránkách Finanční správy. Oznámení je třeba podat na místně příslušném finančním úřadě.
„Připomínáme, že oznámení osvobozených příjmů přesahujících pět milionů korun se podává nejpozději do konce lhůty pro podání daňového přiznání za období, ve kterém byl příjem přijat. U příjmů obdržených v roce 2025 tak tato lhůta připadá na 1. dubna 2026,“ upozorňuje Gabriela Ivanco.
Pokud poplatník současně s oznámením má povinnost podat i elektronické daňové přiznání, lhůta se podle Gabriely Ivanco prodlužuje do 4. května 2026. V případě, že poplatník podává přiznání prostřednictvím zplnomocněného daňového poradce, lhůta se prodlužuje do 1. července 2026.
Publikováno na serveru Lidovky.cz dne 22. dubna 2026