Změna kategorizace účetních jednotek a nové limity pro statutární audit
Účetní jednotky a limity pro statutární audit
Díky novele zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví došlo k navýšení finančních limitů pro kategorizaci účetních jednotek o zhruba 25 %. Tato zásadní změna, která vychází z evropské účetní směrnice, se v české legislativě sice uplatňuje až od 1. ledna 2026, nicméně dle přechodných ustanovení budou účetní jednotky s účetním obdobím odpovídajícím kalendářnímu roku nuceny posuzovat nové limity již za roky 2024 a 2025. Pro zařazení do příslušné kategorie platí, že jsou i nadále rozhodující tato tři kritéria:
- průměrný počet zaměstnanců
- hodnota aktiv
- čistý obrat
Ke změně sledovaných kritérií došlo v případě bilanční sumy aktiv a hodnoty ročního čistého obratu. Limity v podobě průměrného počtu zaměstnanců zůstaly zachovány.
Platí, že příslušná společnost nesmí ve dvou po sobě jdoucích účetních obdobích překročit dvě ze sledovaných kritérií, jinak spadá do vyšší kategorie. Pro lepší přehlednost uvádíme níže srovnání původních a nově stanovených limitů.
Limity kategorizace účetních jednotek do 31. prosince 2023
Účetní jednotka | Zaměstnanci | Aktiva | Obrat |
mikro | do 10 | do 9 mil. Kč. | do 18 mil. Kč |
malá | do 50 | do 100 mil. Kč. | do 200 mil. Kč |
střední | do 250 | do 500 mil. Kč | do 1 000 mil. Kč |
velká | nad 250 | nad 500 mil. Kč | nad 1 000 mil. Kč |
Limity kategorizace účetních jednotek od 1. ledna 2024
Účetní jednotka | Zaměstnanci | Aktiva | Obrat |
mikro | do 10 | do 11 mil. Kč | do 22 mil. Kč |
malá | do 50 | do 120 mil. Kč | do 240 mil. Kč |
střední | do 250 | do 600 mil. Kč | do 1 200 mil. Kč |
velká | nad 250 | nad 600 mil. Kč | nad 1 200 mil. Kč |
V důsledku této změny, která s sebou mj. přináší i ukotvení povinnosti finančního auditu „pouze“ pro střední a velké účetní jednotky, dojde k přeskupení vybraných podniků v rámci kategorií a významné úspoře administrativních nákladů právě na úrovni účetních jednotek. Audit však zůstane povinný pro všechny subjekty veřejného zájmu (např. pojišťovny, banky, eminenty cenných papírů), bez ohledu na jejich velikost.
Pro většinu menších podniků znamená novela úlevu od nákladů na externí audit a zjednodušení procesu sestavení účetní závěrky. Na druhou stranu může snížení počtu auditovaných společností vést k nižší transparentnosti, horší kvalitě účetních dat a nárůstu rizika chybovosti v rámci výkaznictví.
Ačkoliv se jedná o novelu účetní legislativy, má významný dopad i na oblast korporátní daně. Pokud účetní závěrka společnosti podléhá ověření statutárním finančním auditem, společnosti je ze zákona garantována šestiměsíční lhůta pro podání daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob. Pro společnosti, pro které novela bude znamenat praktický dopad v podobě přeřazení do nižších účetních kategorií a s tím související zánik povinného auditu účetní závěrky, však dojde automaticky ke zkrácení této lhůty a to na 3, respektive 4 měsíce. Pro zachování šestiměsíční lhůty tak budou společnosti nuceny využít služeb daňového poradce.
Autoři:
Filip Straka, Manažer daňového oddělení
Khulan Dulmaa, Junior konzultantka daňového oddělení
Chcete se dozvědět víc?