Návrh změn ve zdanění fyzických osob v souvislosti se zavedením EET 2.0

Vláda dne 4. května 2026 schválila návrh zákona o evidenci tržeb a o změně některých dalších zákonů, označovaný jako projekt EET 2.0. Návrh kromě nové právní úpravy elektronické evidence tržeb obsahuje také poměrně rozsáhlé změny zákona o daních z příjmů. Ty se přitom netýkají pouze podnikatelů, ale zasahují také do oblasti zaměstnaneckých benefitů, daňových slev či zdanění spropitného.

Navrhovaná účinnost většiny změn je stanovena od 1. ledna 2027, legislativní proces je však zatím teprve na začátku a konečná podoba návrhu se ještě může výrazně změnit.

EET OFF: evidence tržeb, nebo vyšší paušální daň

Poměrně významná změna navázaná přímo na EET 2.0 se týká drobných podnikatelů v prvním pásmu paušální daně. Návrh totiž zavádí možnost zprostit se povinnosti evidovat tržby výměnou za zvýšení měsíční paušální daně o tzv. přirážku k dani.

Do režimu označovaného jako EET OFF budou moci vstoupit pouze fyzické osoby v prvním pásmu paušálního režimu s příjmy ze samostatné činnosti do 1 milionu Kč ročně. Místo standardní zálohy na daň ve výši 100 Kč měsíčně by však odváděly částku 1 500 Kč a povinné odvody na sociální a zdravotní pojištění. Zákonodárce tím reaguje na dlouhodobou kritiku, že u nejmenších podnikatelů představovala administrativní náročnost EET často nepřiměřenou zátěž vzhledem k reálnému fiskálnímu přínosu.

Návrh současně poměrně detailně řeší vznik a zánik tohoto režimu. Pokud například podnikatel překročí limit příjmů nebo přestane splňovat podmínky prvního pásma paušální daně, přestane mít možnost režim EET OFF využívat od následujícího zdaňovacího období. Specificky je upravena i situace přerušení a opětovného zahájení podnikání.

Návrat slevy na evidenci tržeb

Spolu s návratem EET se vrací také známá sleva na evidenci tržeb, která byla zrušena po ukončení původního systému EET.

Nově navrhovaná sleva má jednorázový charakter a může dosáhnout maximálně 5 000 Kč. Uplatnit ji bude možné pouze v prvním zdaňovacím období, ve kterém poplatník poprvé zaeviduje tržbu podléhající nové evidenční povinnosti.

Praktický dopad slevy však nebude pro všechny podnikatele stejný. Konstrukce návrhu totiž omezuje její maximální výši podle skutečné daňové povinnosti poplatníka. Plný benefit tak pravděpodobně využijí zejména podnikatelé s vyšším základem daně.

Zaměstnanecké benefity opět pod drobnohledem

Významnou část novely tvoří také další změny v oblasti zaměstnaneckých benefitů. Návrh se v řadě ohledů vrací k režimu platnému před rokem 2024 a současně reaguje na praktické problémy, které vyvolala nedávná úprava limitů osvobození.

Největší pozornost vzbuzuje plánované zrušení limitu pro většinu volnočasových benefitů. U příspěvků na kulturní, sportovní či obdobné aktivity by se tak již neměl uplatňovat dosavadní limit poloviny průměrné mzdy. Výjimkou zůstávají rekreace a zájezdy, kde má být opět zaveden samostatný limit 20 000 Kč ročně.

Novela zároveň rozšiřuje okruh osvobozených nepeněžních plnění o příspěvky na vybrané sociální služby komunitního charakteru, například osobní asistenci, pečovatelské služby nebo denní stacionáře. Návrh tak zjevně reflektuje rostoucí tlak na podporu zaměstnanců pečujících o blízké osoby.

Naopak zdravotní benefity zůstávají nadále limitované výší průměrné mzdy za zdaňovací období. Výjimkou mají být vybrané preventivní zdravotní programy, které mají mít samostatný daňový režim bez tohoto stropu.

Ani tentokrát se přitom nemění základní filozofie daňového režimu benefitů: pokud je benefit zvýhodněn na straně zaměstnance, bývá zpravidla daňově neuznatelný na straně zaměstnavatele.

Spropitné: konečně jasnější pravidla?

Poměrně zajímavou novinkou je také návrh částečného osvobození spropitného ve stravovacích službách. Osvobození se má týkat dobrovolného spropitného poskytovaného zákazníkem zaměstnancům v provozovně stravovacích služeb v přímé souvislosti s poskytováním stravovacích služeb.

Typicky by tak mělo dopadat na číšníky, servírky, barmany nebo kuchaře. Návrh současně vylučuje například povinné servisní poplatky, tzv. couvert, nebo provozy bez možnosti konzumace na místě.

Osvobození má být omezeno souhrnným limitem odpovídajícím 7 % měsíčních příjmů zaměstnavatele ze stravovacích služeb, a to v úhrnu za všechny zaměstnance. Právě zde však může vznikat praktická nejistota, protože návrh zatím přesně nedefinuje, co se pod pojmem příjmy ze stravovacích služeb rozumí.

Přesto lze tuto změnu vnímat jako snahu reagovat na dlouhodobě nejasné postavení dýšek v daňové praxi, zejména s rostoucím podílem bezhotovostních plateb.

Návrat studentské slevy a školkovného

Novela současně obnovuje některé daňové slevy zrušené v předchozích letech. Vrátit by se měla sleva na studenta ve výši 4 020 Kč ročně i sleva za umístění dítěte v předškolním zařízení, tzv. školkovné.

Právě u školkovného návrh nově detailně řeší situace sdílené nebo střídavé péče. Maximální výše slevy se má mezi domácnosti standardně rozdělovat rovnoměrně, pokud se poplatníci nedohodnou jinak.

Současně se zavádí nová oznamovací povinnost pro předškolní zařízení, která budou správci daně elektronicky poskytovat údaje o uhrazených částkách. Cílem je zejména omezit duplicitní uplatňování slev.

Navrhované změny mohou ještě doznat úprav

Návrh je zatím na začátku legislativního procesu a po schválení jej vláda postoupila Poslanecké sněmovně. Lze očekávat, že některé parametry budou ještě předmětem odborných i politických diskusí. Už nyní je však zřejmé, že případné zavedení EET 2.0 nebude znamenat pouze návrat evidence tržeb, ale i další významný zásah do oblasti zdanění fyzických osob.

Další vývoj legislativního procesu budeme průběžně sledovat a o případných změnách Vás informovat.

V případě jakýchkoliv dotazů se neváhejte obrátit na naše odborníky, kteří Vám rádi pomohou s posouzením dopadů navrhovaných změn do Vaší praxe.

Autorky: 

Gabriela Ivanco, Manažerka daňového oddělení

Anna Klímová, Editorka newsletteru

Chcete se dozvědět víc?