Forvis Mazars Tax View - Archiv
Forvis Mazars Tax View - archiv článků daňového newsletteru
Novela zákona o účetnictví – funkční měna
Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů (tzv. konsolidační balíček) byl 8. listopadu 2023 schválen senátem a 22. listopadu 2023 podepsán prezidentem. Součástí tohoto konsolidačního balíčku je i novela zákona o účetnictví, která umožňuje účetním jednotkám stanovit měnu účetnictví odlišnou od českých korun, tzv. funkční měnu, a to s účinností od 1. ledna 2024.
Jaké změny přináší konsolidační balíček v oblasti DPH?
Novela zákona, označovaná jako konsolidační balíček (sněmovní tisk 488), byla v průběhu listopadu 2023 přijata Parlamentem České republiky a následně podepsaná i prezidentem. Nyní je již jisté, že v oblasti DPH dojde s účinností od 1. ledna 2024 k řadě změn. Níže uvádíme přehled těch nejvýznamnějších.
Přehled změn v konsolidačním balíčku v oblasti daně z příjmů fyzických a právnických osob
Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů (tzv. konsolidační balíček) byl 8. listopadu 2023 schválen senátem a 22. listopadu 2023 podepsán prezidentem. Přinášíme Vám přehledný souhrn navrhovaných změn týkající se daně z příjmů fyzických a právnických osob. Změny budou obecně účinné od 1. ledna 2024.
Odložená splatnost závazku – zneužití práva
Nejvyšší správní soud vynesl v červenci 2023 další z rozsudků, které se týkají aplikace institutu zneužití práva správcem daně, a i v tomto případě se přiklonil na jeho stranu.
Nový nástroj pro boj s daňovými úniky – evidence přeshraničních plateb
V Poslanecké sněmovně se projednává novela zákona o dani z přidané hodnoty (dále jen „Novela“), která ve vazbě na související směrnici Rady zavádí novou evidenční povinnost pro poskytovatele platebních služeb (dále jen „PPS“). Od 1. ledna 2024 budou PPS povinni evidovat údaje o přeshraničních platbách a jejich příjemcích a poskytovat je správci daně.
Uhlíkové clo: Nová povinnost pro dovozce
Evropská komise se rozhodla bojovat proti změnám klimatu zavedením nového systému: Mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích za účelem snížení emisí uhlíku (z anglického CBAM - Carbon Border Adjustment Mechanism, dále jen „uhlíkové clo“). Co to přesně znamená a koho nový systém ovlivní?
Novela zákona o pobytu cizinců
Dne 1. července 2023 vstoupil v účinnost zákon č. 173/2023 Sb., který významným způsobem novelizuje zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, a související zákony (mezi nimi je významná zejména novela zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.). Předmětem této novelizace zákona o pobytu cizinců a související legislativy je zejména transpozice směrnice EU o tzv. modré kartě (směrnice č. 2021/1883/EU) do české legislativy. Uvedená směrnice významným způsobem zjednodušuje podmínky pro získávání modrých karet a pobyt jejich držitelů v členských zemích EU. Přehled změn, které novelizovaná úprava přináší, naleznete níže.
Novela zákoníku práce: Home Office
Novelu zákoníku práce č. 262/2006 Sb. (dále jen “Novela”), která zapracovává některá doporučení obsažené ve směrnicích Evropské unie, podepsal dne 17. září prezident republiky Petr Pavel. Od podzimu minulého roku, kdy byl návrh poprvé zveřejněn, doznal značných změn, mimo jiné i v oblasti pravidel pro práci z domova, tzv. home office. Přinášíme Vám nejdůležitější body v této oblasti.
Novela zákoníku práce: Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr
Dne 17. září podepsal prezident republiky dlouho očekávanou novelu zákoníku práce. Nový zákoník obsahuje výrazné změny, které se dotknou zejména dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (dále jen „dohody“), práce na dálku (tzv. home office), elektronického podepisování a doručování pracovněprávních dokumentů a v neposlední řadě informování o obsahu pracovního poměru. Níže Vám blíže představíme změny týkající se dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.
Kontroly převodních cen opět na vzestupu
Aktuální statistiky výsledků daňových kontrol ukazují, že důraz české finanční správy na kontrolu převodních cen je, po přechodném snížení „akceschopnosti“ finančních úřadů v průběhu pandemie COVID-19, opět na vzestupu. U obou sledovaných veličin (tj. doměřená daň a zvýšení základu daně) došlo v roce 2022 v porovnání s rokem 2021 k nárůstu o více než 70 %.