Vysílání zaměstnanců v EU čekají přísnější pravidla

Přísnější podmínky pro vyslání

Základní princip zůstává zachován. Zaměstnanec dočasně vyslaný do jiného členského státu může za splnění stanovených podmínek nadále podléhat systému sociálního zabezpečení domovského státu, pokud předpokládaná doba vyslání nepřesáhne 24 měsíců. Zpřesňuje se také pravidlo nahrazování vyslaných pracovníků – pokud je vyslaný zaměstnanec nahrazen jinou osobou, celková doba práce všech takto vyslaných pracovníků v daném členském státě nesmí přesáhnout 24 měsíců.

Nově bude muset zaměstnanec, který má být vyslán do zahraničí, podléhat systému sociálního zabezpečení státu, ve kterém je zaměstnavatel usazen, alespoň po dobu tří měsíců.

Dvouměsíční přestávka po vyčerpání maximální doby vyslání se v praxi uplatňuje již dnes na základě výkladových pravidel. Novela ji nyní výslovně zakotvuje do právního textu: po dosažení 24 měsíců bude další vyslání stejné osoby do stejného členského státu možné standardně až po uplynutí nejméně dvou měsíců.

Formulář A1 bude třeba řešit před cestou

Zásadní změnou pro zaměstnavatele je zpřísnění pravidel pro formulář A1. Přeshraniční výkon práce bude nutné oznámit příslušné instituci předem a žádost o vydání formuláře A1 se bude podávat ještě před samotným vysláním.

Pokud nebude možné formulář A1 vydat bezprostředně, příslušná instituce automaticky potvrdí přijetí žádosti.

Výjimky se budou vztahovat na vymezené služební cesty (např. jednání, konference, školení), nikoli však na poskytování služeb či dodání zboží. Dále se uplatní výjimka pro velmi krátké aktivity do tří po sobě jdoucích pracovních dnů během 30 dnů, s výjimkou stavebnictví.

Pro zaměstnavatele to znamená nutnost přesně sladit skutečný výkon práce s údaji v žádosti a pečlivě evidovat zahraniční cesty i krátkodobé aktivity. V praxi proto bude nutné správně rozlišit mezi služební cestou, krátkodobou aktivitou a vysláním a podle toho včas plnit související povinnosti.

Větší důraz na kontroly

Nová úprava zároveň posiluje spolupráci institucí jednotlivých členských států a možnosti ověřování vydaných dokumentů. Pokud vzniknou pochybnosti o platnosti formuláře A1 nebo o údajích, na jejichž základě byl vydán, bude možné zahájit formalizované přezkoumání. Při zjištění chyby či podvodu může být dokument opraven nebo odejmut, a to i se zpětnými účinky.

Pro zaměstnavatele tak nebude dostačující pouze formálně získat A1. Deklarovaný stav musí odpovídat tomu, kde a za jakých podmínek zaměstnanec skutečně pracuje. Význam správně nastavené evidence zahraničních pracovních aktivit proto dále poroste.

Přeshraniční spolupráci institucí podporuje také postupující digitalizace koordinace sociálního zabezpečení a elektronická výměna údajů prostřednictvím systému EESSI. Paralelně pokračuje projekt ESSPASS, zaměřený mimo jiné na elektronické vydávání a přeshraniční ověřování formulářů A1.

Na změny je vhodné se připravit včas

Legislativní proces zatím není zcela dokončen a nová pravidla týkající se vysílání zaměstnanců se začnou uplatňovat až po uplynutí dvouletého přechodného období. Zaměstnavatelé tak mají čas prověřit interní pravidla pro zahraniční pracovní cesty a vysílání zaměstnanců, proces získávání formulářů A1 i způsob evidence práce vykonávané v zahraničí.

Správné posouzení konkrétní situace může být zejména u krátkodobých a opakovaných cest složité. Rádi s vámi proto projdeme stávající nastavení, posoudíme konkrétní případy a pomůžeme připravit interní procesy na nová pravidla.

V případě jakýchkoli dotazů souvisejících s vysíláním zaměstnanců a koordinací sociálního zabezpečení se na nás neváhejte obrátit.

Autorky:

Gabriela Ivanco, Manažerka daňového oddělení

Anna Klímová, Editorka newsletteru